Hygienizace čistým kyslíkem a kompostování, bezproblémová řešení kalu z ČOV
Ing. Jan Foller, Ing. Karel Plotěný
Dne 27.02 2020, v prostorách bývalé výrobny koberců, nyní areál agentury ZERA, z.s., proběhl jednodenní seminář na téma hygienizace čistým kyslíkem a kompostování, bezproblémová ře-šení kalu z ČOV. Seminář byl rozdělen do tří jednotlivých bloků, jež na sebe přímo či nepřímo navazovaly.
V prvním bloku přednášek, se zaměřovali přednášející především na jednu z možností hygieni-zace a stabilizace čistírenského kalu, za využití čistého kyslíku. Pan Ing. Jan Foller zde představil vývoj již zmíněné technologie, ať už se jednalo o počáteční stádium testování, přes poloprovoz, až k samotné realizaci na čistírně odpadních vod, jež tohoto způsobu hygienizace využívá.
Navazující řečník, pan Ing. Jiří Jelínek, následně popsal princip technologie a zmínil zde pozi-tivní i negativní prvky. Co se týče samotné technologie, hygienizace čistým kyslíkem má v po-rovnání s běžně se vyskytujícími postupy hygienizace kalů, například nižší náklady. Oproti pas-terizaci, či vápnění, dochází k objemové redukci hmoty a ke zvýšení odvodnitelnosti kalu díky specifickému způsobu a míře stabilizace a tímto dochází k významné redukci celkového množ-ství produkovaného kalu z ČOV (35 – 45 %). Takto upravený kal je svými vlastnostmi předur-čen k přímé aplikaci na půdu a splňuje hygienické parametry dle vyhlášky č. 437/2016, Sb. Tuto technologii, původně určenou pro větší ČOV s kapacitou od 3500 do 35 000 EO využívá již několik ČOV v ČR. Hygienizovaný kal, za předpokladu splnění vyhlášky č. 437/2016, Sb. lze aplikovat na zeměděl-skou půdu. O této problematice, především o tlaku ze strany vládních činitelů, jež proti využití kalu jako přírodního hnojiva brojí, referoval pan Ing. Jaroslav Záhora, CSc. Podloženými argu-menty poukázal na problémy, jež vznikly v důsledku přemíry aplikace syntetických hnojiv a porovnal situaci s jinými státy, které na rozdíl od nás, plně podporují aplikaci kalu na půdu, přímou i nepřímou cestou. Problematiku nepřímé aplikace kalů, jako přísady do kompostů s náznakem možného způsobu kvantifikace jejich přínosů představily ve dvou přednáškách druhého bloku, Ing. Květuše Hejátková a Bc. Olga Křížová ze spolu pořádající agentury ZERA, z.s.
Třetí blok přednášek přiblížil současnou praxi, možnosti a byrokratická omezení při aplikaci kalů v zemědělství v reálném popisu situace v ČR a na jižní Moravě. Přesto, že zaměření semi-náře bylo na problémy s kaly, především z menších ČOV, řada faktických informací, které v pre-sentacích zazněly, má obecnou platnost. Stejně, jako následující slova: „Sucho začíná tam, kde končí život v půdě“, tak zněla závěrečná slova pana Ing. Záhory, a je na místě se zamyslet na užší spolupráci s půdoznalci, mikrobiology a zemědělci, jež podporují aplikaci kalu na zemědělskou půdu.
