Zářijový Vodárenský čtvrtek vyprávěl příběh Boleveckého rybníka, který je už po více než století symbolem rekreace a sportu pro plzeňské obyvatele. Hlavním hostem tohoto webináře byl Jindřich Duras z Povodí Vltavy, který návratu Boleveckého rybníka do stavu, ve kterém je možné ho opět plně využívat zejména pro koupání, zasvětil mnoho let svého pracovního, ale i osobního života. Z jeho úst jsme slyšeli, jak na úspěchy navazovala překvapení a neúspěchy, které bylo nutné řešit. Také bylo nutno čelit nesouhlasu a rozčarování jak samotných uživatelů, tak také představitelů města.
Ani Boleveckému rybníku se nevyhnul problém, který je často průvodním jevem úspěšného zlepšení jakosti vody v nádrži spojeného se zvýšením průhlednosti. Po omezení rozvoje řas a sinic přichází rozvoj makrofyt, která v případě Boleveckého rybníka znamenala komplikace pro koupající, takže dnes musí být udržována podvodním sečením tak, aby koupající neomezovala. Druhotným průvodním jevem tohoto stavu, který se také objevil již na více nádržích, je zvýšení výskytu plžů a tím zvýšení rizika nakažení cerkáriemi. O této problematice podrobně přednášela Jana Bulantová z Přírodovědecké fakulty UK.
V posledních letech došlo k dramatickému poklesu hladiny vody v Boleveckém rybníku, proto s ohledem na jeho význam, jak již bylo zmíněno, rozhodlo město o výstavbě úpravny vody, která upravuje vodu z Berounky a tuto upravenou vodu převádí do Boleveckého rybníka. Technologii a úskalí úpravy vody vysvětlila technoložka Petra Vraná z Vodárny Plzeň. Technologie je založená na mikrofiltraci a dezinfekci UV zářením, aby se mj. zabránilo přenosu račího moru a zvyšování mikrobiálního zatížení.
Tento Vodárenský čtvrtek velmi srozumitelně ukázal to, jak je důležité přistupovat k řešení podobných projektů komplexně a počítat s mnoha vnějšími vlivy.
Záznam z tohoto i předcházejících Vodárenských čtvrtků si můžete pustit z odkazů uložených ZDE
